Česká republika si připomíná Den studentstva a Den boje za svobodu z let 1939 a 1989. Hlavní místem, k němuž směřuje pozornost všech, kteří si chtějí události připomenout, je pražská Národní třída, kde zásah bezpečnostních složek 17. listopadu před 34 lety vyvolal sametovou revoluci a pád režimu. Právě tam také dnes zamířily tisíce lidí a mnoho politických osobností.
„Svátek prožíváme celkem přirozeně s velkými emocemi, převažují ty pozitivní. Jsem přesvědčen, že je potřeba si svátek připomínat, protože za těch více než 30 let jsme udělali obrovský krok kupředu a je co slavit. Je třeba si připomenout všechny, kteří to umožnili a měli odvahu říct, že už stačilo,“ řekl na Národní třídě prezident Petr Pavel.
Přišel také exministr financí Miroslav Kalousek, který za největší nebezpečí demokracie aktuálně považuje „extremismus a nesnášenlivost“. „Když spolu budeme schopni mluvit, tak se vždycky nějak domluvíme,“ uvedl.
Mladá Boleslav uctila památku tradičně na náměstí Republiky
Zástupci města se sešli dopoledne na náměstí Republiky u pamětní desky obětem komunismu, aby společně uctili Den boje za svobodu a nezávislost a zároveň Mezinárodní den studentstva. Za vedení města promluvil náměstek primátora Petr Servus, který ve své řeči zdůraznil, jak je nutné vážit si toho, že žijeme ve svobodě a demokracii, a připomínat listopadové události především dětem. Dění v listopadu 1939 a 1989 zasadil do historického rámce bývalý ředitel Muzea Mladoboleslavska Luděk Beneš, duchovní hodnoty pak ve svém projevu akcentoval Milan Mareš, vedoucí místní skupiny České křesťanské akademie.
Slavnostní setkání svým vystoupením zpestřil také pěvecký sbor Boleslav, který zazpíval i českou národní hymnu. Cestu si sem navzdory chladnému pátečnímiu počasí našla také řada obyvatel města a rovněž zastupitelé a radní, nechyběl Stanislav Starý, Marek Džuvarovský nebo Lada Hrádková.
Rok 1939
Den, který odkazuje na události v tehdejším protektorátu Čechy a Morava. Protiokupační nálada ve společnosti vyvrcholila po pohřbu studenta lékařské fakulty UK Jana Opletala, který se konal 15. listopadu. Jan Opletal byl postřelen nacisty při demonstraci k 21. výročí vzniku Československa a na následky střelného zranění 11. listopadu zemřel.
Tyto události vedly k protiokupačním prostestům, na které reagoval Adolf Hitler 17. listopadu uzavřením všech českých vysokých škol. Následovalo zatýkání mezi studenty, 9 studentů, kteří podle Němců stáli v čele studentských organizací, bylo popraveno. Přes tisíc studentů bylo odvezeno do koncentračního tábora Sachsenhausen, poblíž města Oranienburg, 25 kilometrů od centra Berlína.
Rok 1989
Jedná se o jeden z nejvýznamnějších dnů v naší historii a každoročně si ho připomínají jak občané České, tak i Slovenské republiky.
Na Albertově se 17. listopadu u sídla lékařské fakulty UK sešlo několik tisíc studentů, aby si připomněli události, které se staly v roce 1939. Na začátku klidná připomínka půlstoletí starých událostí se změnila v demonstraci proti tehdejšímu režimu. K večeru na Vyšehradě demonstrace oficiálně skončila, většina však chtěla v protestech pokračovat cestou do centra na Václavské náměstí.
Dav protestujících byl odkloněn policií a vydal se k Národnímu divadlu a pokračoval na Národní třídu. Policejní kordon zastavil demonstranty u obchodního domu Máj v ulici Na Perštýně, obklíčil je a uzavřel postranní ulice. Demonstranti byli vyzváni k opuštění prostoru, ale přes policejní kordon nebylo kudy, a tak začaly bezpečnostní složky studenty surově bít.
Takto tvrdý zásah zarezonoval v celé společnosti, která se rozhodla vzepřít dosavadnímu totalitnímu režimu a tak začala sametová revoluce, která vedla k rozsáhlým změnám ve společnosti. Nakonec 24. listopadu odstoupilo vedení komunistické strany a 29. listopadu se stal prezidentem ČSSR Václav Havel.
foto: mb-net.cz