Gymnazisté z Mnichova Hradiště vyhráli Technologickou olympiádu, zvítězili v konkurenci více než čtyř set týmů z celé ČR

Je to obrovský úspěch pro Gymnázium Mnichovo Hradiště – studenti uspěli v celostátní soutěži s nápadem, který spočíval ve využití určitého typu bezdrátového nabíjení. Moderní technologie, kreativita, schopnost pracovat se zdroji informací, týmová spolupráce – to vše propojuje projekt Technologické olympiády. Soutěže se letos zúčastnilo 416 středoškolských týmů z celého Česka, a to včetně týmů z prestižních škol, jako je třeba pražské Mensa gymnázium. Vítězem se ale nakonec stal tým středočeského Gymnázia Mnichovo Hradiště – septimáni Filip Kolomazník, Dan Razák a Lukáš Soustružník si tak z elektrotechnické fakulty pražského ČVUT odváželi domů nejen zajímavou trofej (mimo jiné šek v hodnotě 30.000 Kč), ale zejména neocenitelnou zkušenost. Úspěšní reprezentanti soutěž, její průběh i to, co pro ně vítězství znamená, představují v krátkém rozhovoru.

Co vás motivovalo k účasti na Technologické olympiádě a jak jste se jako tým dali dohromady?

Motivovalo nás několik věcí. V první řadě jsme účast pojímali jako zajímavou životní zkušenost, kterou by byla škoda nezískat. Zároveň jsme si uvědomovali, že v případě nějakého úspěchu, se kterým jsme ovšem zprvu příliš nepočítali, bude mít účast na Technologické olympiádě určitou váhu v přihlášce na vysokou školu. Náš tým se dal dohromady poté, co nás paní učitelka Andrlíková, naše vyučující na fyziku, upozornila na konání Technologické olympiády a navrhla nám potenciální složení týmu. Jelikož jsme dlouholetými spolužáky, známe vzájemně své silné a slabé stránky. Věděli jsme tak, že se budeme navzájem dobře doplňovat. Také nás spojuje zájem o techniku a inovace.

Jak soutěž probíhala?

Nejdříve jsme se zúčastnili školního kola. To probíhalo online a naším úkolem bylo správně zodpovědět 25 otázek, které se týkaly např. elektromobility, robotiky, 3D tisku, kyberbezpečnosti nebo 5G sítí. Na pořadí týmů měla vliv nejen správnost odpovědí, ale i doba vyplňování, časový limit byl tři hodiny. Školního kola se zúčastnilo celkem 416 týmů z celé republiky, do finále postoupilo prvních 25 týmů. My jsme se umístili na 6. místě. Tím pádem nás čekalo finálové kolo, které se konalo 22. dubna na FEL ČVUT v Praze. Tam jsme měli za úkol zpracovat prezentaci na jedno z deseti témat, která nám byla zaslána dva dny předem. Prezentace nesměla přesáhnout pět minut a měla se zabývat nějakým aktuálním technologickým problémem a naším návrhem jeho řešení. Hodnocena byla originalita nápadu, jeho proveditelnost, odbornost a samotná prezentace.

Pokuste se stručně a pro laika srozumitelně objasnit podstatu nápadu, který jste ve finále prezentovali.

Zabývali jsme se problémem s nabíjením elektromobilů například na sídlištích, kde by s narůstajícím počtem elektromobilů neustále přibývaly dobíjecí stanice a množství neestetických kabelů. Náš nápad spočíval ve využití určitého typu bezdrátového nabíjení. Na parkovištích by se tak po vyhrazených zapuštěných kolejnicích pohybovalo několik nabíjecích desek, které by nijak nepřekážely a dobíjely by elektromobily podle potřeby.

Proč právě váš projekt vyhrál – čím porotu tolik zaujal?

Při práci na prezentacích na FEL jsme měli možnost konzultovat naše nápady s několika mentory. To nám určitě velmi pomohlo rozvinout a zdokonalit náš projekt. Co se týče hodnocení, nejvíce bodů jsme získali v kategorii odbornost, pravděpodobně díky podrobnému vysvětlení principu specifického typu bezdrátového nabíjení a podstaty našeho zlepšení.

Vítězství v celostátní soutěži je obrovský úspěch – co to znamená osobně pro každého z vás?

Filip Kolomazník: Vždy byl pro mě problém určit, zda je mé údajné nadání pro technické obory skutečné, nebo jestli se pouze jedná o způsob, jak mě motivovat ke studiu. Díky seznámení s mentory, kteří působí mimo oblast pedagogiky, jsem získal větší sebejistotu. Víc si věřím ve svých schopnostech a znalostech. Soutěž ve mně také zažehla zápal pro technické obory, protože jsem měl tu možnost poznat odborníky z praxe a poprvé ve svém životě vidět, že svět kolem nás mění skuteční lidé jako já. Také mi byly zblízka představeny problémy moderní doby a byla mi poskytnuta možnost přijít s mým vlastním návrhem řešení a následně jej obhájit před porotci, kteří mohli naše řešení ohodnotit z více praktického hlediska, než jak by je s největší pravděpodobností ohodnotili učitelé za katedrami. A na závěr, asi se to moc nehodí, ale výhra deseti tisíc korun není pro mladého studenta bezvýznamná peněžní částka.

Dan Razák: Pro mě osobně to znamená především doklad toho, že jsme jako tým dokázali výborně spolupracovat a vytvořili jsme společně funkční celek. Ten, přestože byl z všeobecného gymnázia, dokázal předčít různé průmyslové a elektrotechnické školy, které se technologiemi více zabývají. Je to také nesmírná radost a zároveň úleva, že jsme nezklamali. Výhru beru mimo jiné jako určitý důkaz, že technické obory jsou pro mě ty správné.

Lukáš Soustružník: Výhra v technologické olympiádě byl skutečně nový a cenný zážitek. Rozhodně jsem si z toho odnesl zkušenosti, které se dají využít v budoucnu, na vysoké škole. Ať je to tvorba odborné prezentace, samotné prezentování nebo konzultace s mentory. Jsem rád, že tento úspěch mi také může pomoci při přijímacím řízení na vysokou školu.