RÁDIO MB

JEDINÉ MLADOBOLESLAVSKÉ RÁDIO

Urgentní příjem pacientů v Klaudiánově nemocnici slaví 5 let

V Klaudiánově nemocnici vznikl před pěti roky Urgentní příjem pacientů. Celkem zde bylo k 10. říjnu letošního roku provedeno více než 220 tisíc vyšetření (z toho v rámci ambulance Lékařské pohotovostní služby pro dospělé to bylo téměř 15 tisíc vyšetření). Urgentní příjem dnes slouží jako nízkoprahové pracoviště, kam se směřují pacienti záchranné služby a pacienti, u kterých došlo k náhlé změně zdravotního stavu.

„Meziročně se počty pacientů významně nemění. To, co se významně změnilo je poměr pacientů přicházejících ve všední den v pracovní době urgentního příjmu a v době ústavní pohotovostní služby, tedy od odpoledne (15:30) do ranní 7. hodiny a o víkendech. První čtyři roky to byla třetina pacientů v ústavní pohotovostní službě, v roce 2022 to je více než polovina těchto pacientů,“ vyjmenoval primář Urgentního příjmu pacientů MUDr. Pavel Šíma.

Zajímavé je, že kromě přesunu pacientů do období ústavní pohotovostí služby došlo navíc i k poklesu přijímaných pacientů, kteří využijí služby záchranné služby. Zatím co dříve záchranka přivezla 46,6 procent pacientů, dnes to je 39, 8 procent pacientů. Z tohoto počtu je následně hospitalizováno pouze 14,3 procent pacientů. Velkým problémem tak je především zneužívání pohotovostní služby.

Na urgentním příjmu pacientů Klaudiánovy nemocnice dnes pracuje šest lékařů, dvanáct sester a dva sanitáři. Urgentní příjem je rozdělen na chirurgickou část a nechirurgickou část a je jakousi vstupní branou do zdravotnického zařízení. První taková oddělení byla vybudována v 50. letech minulého století v USA.

Na urgentní příjem se dnes pacienti dostanou několika cestami: pacient je po zavolání na číslo 155 přivezen záchrannou službou, je přivezen převozovou sanitou na doporučení praktického lékaře nebo ambulantního specialisty, přichází sám s doporučením od praktického lékaře nebo ambulantního specialisty, nebo přichází sám bez doporučení. „Lze tedy říci, že pacient má právo po zvážení svých obtíží, které považuje za akutní, navštívit oddělení urgentního příjmu. O tom, jak moc jsou obtíže pacienta akutní, jak urgentní vyžadují vyšetření či léčbu, rozhoduje proces, který se nazývá triáž neboli třídění. Toto třídění provádí vyškolená sestra pod dohledem lékaře urgentního příjmu, a to na základě kritérií, které jsou mezinárodně uznávána,“ popsal primář interního oddělení Martin Polák.

V Mladé Boleslavi se používá systém se zkratkou „ESI“ (Emergency Severity Index), pacienti jeho popis najdou v prostorách urgentního příjmu nebo a webu nemocnice. Podle tohoto systému jsou pacienti rozděleni do 5 kategorií, které jasně určí, jak rychle má být zahájen proces vyšetřování a terapie, a zároveň určuje maximální dobu, do kdy za normální situace musí být pacient ošetřen. V praxi to znamená, že pořadí pacienta není určeno pořadím příchodu do čekárny ani skutečností, že je přivezen sanitkou. Určující je kategorie, do které je člověk zařazen na základě triáže.

„Jako příklad můžeme uvést pacienta, který je přivezen záchrannou službou pro bolesti na hrudi, které trvají týden, a pacienta s akutně vzniklou dušností, kterého přiveze rodina a je v pořadí pátý v čekárně. Podle principů triáže bude pacient s dušností zařazen do kategorie 2 a bude vyšetřen do 5 až 10 minut, zatímco pacient přivezený záchrannou službou, který je zcela stabilizovaný, bude zařazen do kategorie 5 – nezávažný stav, kdy pacient bude ošetřen do 240 minut nebo může být vyšetřen a ošetřen praktickým lékařem či ambulantním specialistou,“ vysvětlil primář urgentního příjmu Pavel Šíma. Do kategorie 1 patří pacienti po resuscitaci, se selháním životních funkcí či vitálním ohrožením života – tito pacienti jsou přijati přednostně a proces diagnostiky a léčení je zahájen ihned.

Po vyšetření a ošetření pacienta je dále rozhodnuto o dalším postupu: pacient může být propuštěn do ambulantní péče, přijat na lůžkové oddělení, na lůžko intenzivní péče nebo je nutné pacienta předat na pracoviště vyššího typu (např. kardiologie, kde disponují možností provádět ošetření u akutního infarktu myokardu apod).

Dodržování výše uvedených principů vede k zajištění dostupnosti péče, zajištění bezpečnosti jak pro pacienty, tak pro personál, k optimalizaci propustnosti urgentního příjmu tak, aby nedocházelo ke zbytečné kumulaci pacientů v čekárně a prostorách oddělení. Ke zlepšení průchodnosti a kvality poskytovaných služeb vede mimo jiné také to, aby oddělení sloužilo účelu, ke kterému je určeno – tedy řešení urgentních stavů. V žádném případě oddělení není určeno jako detašovaná ambulance interního či chirurgického oddělení, neslouží k provádění kompletní diagnostiky stavů, které s akutními obtížemi nesouvisí, neslouží jako zástup při nedostupnosti péče praktických lékařů či ambulantních specialistů např. v době dovolených, neslouží k urychlení diagnostického procesu, který má být cestou ambulantního výkonu.

Oddělení urgentního příjmu také není určeno pro řešení obtíží, které mohou v plném rozsahu řešit praktičtí lékaři ať už v pracovní době či v rámci návštěvní služby či lékařské pohotovostní služby pro dospělé. Pokud dochází ke zneužívání služeb, pak hrozí přehlcení oddělení a snížení kvality poskytovaných zdravotních služeb.

About Author